Více
1
Poválečný chaos v Evropě
Lekce je založena na rozboru pramenů, které se přímo vztahují ke smlouvě podepsané 28. 6. 1919 ve Versailles s poraženým Německem.
Metodiky Dějepis+
Metodické a pracovní listy
Kvalitně a systematicky zpracované metodické a pracovní listy slouží jako výukový didaktický materiál, obsahující potřebné informace z hlediska vyučovacího procesu.
Blok 01: Evropa po válce
První blok je tvořen 4 lekcemi, v celkovém rozsahu 5 vyučovacích hodin. První lekce tematizuje dopady Versailleského míru z pohledu Francie a Německa. Druhá lekce tematizuje vznik ČSR a proměnu obrazu prezidenta Masaryka. Ve třetí lekci se žáci seznamují s národnostním složením první Československé republiky a prozkoumají vztahy jednotlivých národů ke státu. Čtvrtá lekce ilustruje na příkladu pomníku v jedné české obci téma přítomnosti dějin ve veřejném prostoru a proměnu postojů veřejnosti či státní moci vůči těmto paměťovým artefaktům.
Blok 02: Výzvy pro demokracii
Druhý blok se věnuje meziválečnému období se zřetelem k vývoji v Německu a nově vzniklém SSSR. Konkrétně jsou představeny kořeny a příčiny vzniku totalitních režimů a to v širším kontextu (hospodářská krize 1929 apod.). Speciálně je pozornost zaměřena na ideologické základy obou režimů a na paletu důsledků, které jejich ustanovením dopadly na obyvatele. Součástí bloku je také téma příčin druhé světové války, zejména mnichovské krize a politiky appeassementu.
Blok 03: Moderní společnost ve válce
Třetí blok se tematicky přesouvá do doby druhé světové války. Kombinuje přitom globální perspektivu (zejména tedy tu evropskou) a místní kontext českých zemí. Snaží se postihnout jak tradiční oblasti (vojenství, diplomacie), tak i dějiny každodennosti a problematiku života v okupovaných oblastech. V neposlední řadě se blok věnuje také bezprostředním důsledkům druhé světové války (odsun německého obyvatelstva z českých zemí).
Blok 04: Holocaust
Čtvrtý blok se soustředí cíleně na otázku rasové a další perzekuce v době druhé světové války v Evropě i v Protektorátu. Žáci se seznámí s konkrétními osudy lidí i s dobovými dokumenty (nařízení apod.). Zároveň se budou vyrovnávat se současnými otázkami našeho vztahování se k minulosti a k tragickým událostem druhé světové války.
Blok 05: Studená válka
Pátý blok je z větší části zaměřen na dějiny střední a východní Evropy v době existence sovětské sféry vlivu po druhé světové válce. Tematizuje i otázku postavení Afroameričanů v USA ve stejné době.
Blok 06: Metropole a periferie
Blok se zaměřuje na vybrané mezníky obecných dějin v druhé polovině 20. století, zejména s ohledem na globální (velmocenskou politiku). Zejména pak nabízí interpretaci několika krizových momentů na obou stranách železné opony. Ústředním motivem bloku je otázka dominance velmocí nad periferními oblastmi.
Blok 07: Demokracie a komunismus v Československu
Sedmý blok se zaměřuje na české a československé dějiny od vzniku komunistického totalitního režimu v roce 1948 po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Úvodní lekce analyzuje mediální obrazy únorového převratu roku 1948 a má tedy významné mezipředmětové přesahy k mediální výchově. Další lekce zachycují tlak totalitního systému na občany, podoby každodenního života v diktatuře i migrační pohyby související s politickou situací.
Blok 08: Komunismus a demokracie v Československu
Osmý blok se věnuje minulosti, která stále rezonuje ve většině společnosti. Dotkneme se otázky nastolení tzv. normalizace i pádu komunistického režimu, rozpadu Československa a potížím s transformací společnosti v 90. letech 20. století.
Blok 09: Globalizace
Devátý blok je věnovaný aktuálním globálním výzvám, kterým česká a evropská společnost čelí v oblasti politické, hospodářské či kulturní. Ukáže čínský hospodářský vzestup, ovšem v perspektivě dvou století, migrační pohyby v závislosti na politické situaci, problémy multikulturní společnosti vyplývající sźe střetu evropských a muslimských hodnot a zvláště se zaměří na evropskou integraci a vztah české společnosti k EU.
Blok 10: Člověk a příroda ve 20. stolení
Také tématem posledního bloku je globální problém, který ohrožuje budoucnost lidstva, a to je proměna životního prostředí. Upozorní na rizika technologických inovací na příkladu jaderné katastrofy v Černobylu, popíše proměny krajiny v důsledku hospodářského rozvoje naší společnosti, srovná proměny ekologických problémů od lokálních ke globálním a dotkne se i otázky proměny vnímání tělesnosti ve 20. století.
