O projektu
Jan Sokol
"V našem školství – včetně vysokého – bohužel stále vládne dávno neudržitelná představa „pokrytí celého oboru“, která zamořuje učebnice a i z velmi zajímavých oborů dělá vysušené mumie. Místo aby děti aspoň něco pochopily a zažily."
My jsme Dějepis+
Tým projektu tvoří odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů a Národního pedagogického institutu České republiky pod záštitou MŠMT.
Popis projektu D+
Dějepis+ je projektem, který je jedním z nástrojů k naplňování cílů vytyčených MŠMT ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Tvoří důležitý článek k proměně a obohacení metod výuky. Díky spolupráci odborníků z Ústavu totalitních režimů a Národního pedagogického institutu ČR, pod záštitou MŠMT, dochází k pokusnému ověřování moderní a efektivní metody výuky dějepisu a možné podpory škol ve vztahu k faktické proměně způsobů a metod výuky.
Od září 2021 je pokusné ověřování uskutečňováno v hodinách dějepisu na dvě stě osmnácti zapojených základních i středních školách na celém území České republiky. Učitele dějepisu, kteří jsou do pokusného ověřování zapojeni, projekt podporuje formou školení, seminářů, metodik a úzké spolupráce s odborníky, kteří jim poskytují pravidelné konzultace.
Pokusně ověřované oblasti (výzkumný záměr):
První oblast ověřování cílí na praktickou výuku. Tým didaktiků a historiků vytvořil metodické materiály pro výuku dějepisu – dějin 20. století. Jsou určeny učitelům k výraznému posílení činnostní a badatelské výuku dějepisu, tak, aby se žáci učili vědomosti o minulosti zpracovávat jako otevřené a zaujímat k nim vlastní názor, nikoliv je pasivně přebírat jako hotová fakta.
Druhá oblast ověřování je zaměřena na způsob podpory škol ve vztahu k proměně metod výuky. Inovace v metodice výuky dějepisu kladou nároky na učitele dějepisu. Ověřuje se systematické zajištění podpory profesně založených skupin, které budou stabilně zprostředkovávat sdílení zkušeností a podporu v rámci učící se komunity, které odpovídají záměru revizí RVP.
Třetí oblastí ověřování je samotné fungování učících se komunit učitelů dějepisu. Skutečnou proměnu výuky zajišťuje v projektu síť lokálních koordinátorů, odborníků, kteří předávají zapojeným učitelům know-how. Lokální koordinátoři a zapojení učitelé (všichni učitelé dějepisu) tvoří tzv. učící se komunity, které jsou klíčovou strukturou, využitelnou i pro další skupiny pedagogů jiných předmětů či vzdělávacích oblastí.
Čtvrtou oblastí ověřování je využití vyhodnocených získaných dat k jejich implementaci pro probíhající revizi RVP k rozvíjení kompetencí žáků. Dosavadní způsob výuky dějepisu, který je primárně zaměřen na předávání faktů pomocí frontální výuky, se ukazuje jako nedostačující. Dle RVP ZV mají být žáci vedeni k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek, jimiž se současnost prostřednictvím minulosti ptá po svém vlastním charakteru a své možné budoucnosti. Výuka dějepisu by měla vést k rozvíjení obecných kompetencí – kritického myšlení, práce se zdroji informací, čtenářské gramotnosti, a dále zahrnovat významné prvky mediální výchovy a výchovy k občanství.
Termín realizace:
1. 2. 2021–31. 12. 2023
Rozpočet:
Cíl projektu:
Ve dvou školních letech (2021/2022 a 2022/2023) proběhne strukturovaně řízená inovativní výuka (tzv. pokusné ověřování) dějin 20. století, primárně na 2. stupni základních škol, doplňkově i na středních školách. Výsledky průběžného vyhodnocovaní dat z realizace i závěrečné evaluace pokusného ověřování jsou výstupy projektu, které přispějí k inovacím ve vzdělávacím systému v rámci Strategie 2030+.
Informační zdroje k projektu Dějepis+ (odkazy):
Seznam zapojených škol na školní rok 2021/22
Kontaktujte nás
Často kladené otázky
Jaké jsou cíle projektu?
V kostce lze vypočítat tři vzájemně se rozvíjející cíle:
- zkoušet si na projektových lekcích, jak nejlépe zapojit do výuky samotné žáky, aby kriticky a samostatně pracovali se zdroji historických faktů (činnostní výuka),
- ověřovat různé modely metodických kabinetů, v rámci nichž se učitelé co nejlépe a dlouhodobě inspirují a podporují v cíli výše (vzájemné učení),
- využít data a zkušenosti, které vzejdou z cílů výše, jako oporu ke kurikulárním a jiným strategickým reformám ve školství obecně.
V čem jsou přínosná společná setkání učitelů zapojených do projektu Dějepis+ a výběr lekcí?
Společné seznámení a výběr lekce, následné konzultace nad její přípravou a společné vyhodnocení je pro cíle projektu určující. Na přípravě společně vybrané lekce pracují všichni ve skupině. Získáte podporu, zpětnou vazbu a sdílenou dobrou praxi skrze kterou se všichni zúčastnění učí, každý přináší stejný díl. Koordinátor vede skupinu pedagogů k reflexi lekce jako společného díla.
Mám pochybnosti, že když představím žákům badatelskou lekci, nebude to efektivní. Zvláště pokud se tematicky liší od probírané látky.
Lekci je samozřejmě vhodné co nejvíce sladit s vaším tematickým plánem. K dispozici bude koordinátor, který s vámi konzultuje vaši přípravu. V případě, že shledáte, že to není reálné, domluvte se na využití jiné projektové lekce.
Co když do školy zavítá ČŠI a bude patrný nesoulad mezi projektovými lekcemi a tím, kde se mám pohybovat dle ŠVP. Jak reagovat?
V případě, že je škola přihlášena s učitelem do projektu Dějepis+, lze z povahy projektu jako pokusného ověřování vyjmout lekce vybrané a adaptované pro výuku formálně z ŠVP, a to dle § 171, bod 1, školského zákona z roku 2004. Projektové lekce jsou však designované tak, aby je šlo zařadit do ŠVP, jakkoliv inovativním a kreativním způsobem. Lekce jsou v souladu s RVP.
Pořád si nejsem moc jistý rozdílem mezi výukou faktů o minulosti a rozvíjením historické gramotnosti. Musím žáky přece „něco naučit“.
Neradi bychom redukovali výuku dějepisu na různé protiklady přístupů. Žáci s informacemi a fakty potřebují pracovat jako s obsahem díky němuž si rozšiřují obzory a učí se, např. když analyzují a interpretují prameny. Cílem tedy není znát kontext, nebo proti němu brojit, ale naučit se jej poptávat a používat.
Mohu si někde přečíst o výuce k historické gramotnosti ucelený text?
Doporučujeme v tomto ohledu jako výchozí text koncepční uvedení k aplikaci HistoryLab anebo obecně na webu D21. Přístup, který uplatňujeme ve výuce dějepisu, je adaptací kanadského pojetí The Big Six.