Historická gramotnost
Cíl historického vzdělávání pro 21. století
K čemu potřebujeme dějepis?
„Co se učíme v dějepise a proč?“, mohou se zeptat žáci, rodiče i veřejnost. Jak jim odpovíme? Běžně využíváme formulace ve stylu – abychom se seznámili s důležitými historickými událostmi – abychom se učili kriticky myslet a nahlížet dějiny v souvislostech – abychom z žáků vychovali vzdělané občany. Jsou to náročné cíle. Jejich největší problém pro každodenní praxi spočívá v tom, že jsou tyto cíle příliš obecné. Co v dějepise znamená myslet kriticky a v souvislostech? Projekt Dějepis+ nabízí cestu, jak tyto cíle konkrétně pojmenovat a postupně rozvíjet.
Proč potřebujeme teoretický model historické gramotnosti?
Didaktická teorie nám umožňuje lépe přemýšlet nad cíli dějepisu a plánovat vzdělávací aktivity. Slouží také k evaluaci toho, zda jsme při práci se žáky úspěšní. Historická gramotnost je označení pro přístupy k výuce dějepisu, které se rozvíjejí v zahraničí v posledních dvou dekádách. Projekt Dějepis+ je vyvrcholením několik let trvajícího ověřování tohoto přístupu i v českém prostředí. Historická gramotnost nabízí jasnou odpověď na otázku, proč učíme dějepis.
Co tvoří historickou gramotnost?
Historická gramotnost předpokládá, že žáci a žákyně se neučí pouze znát historická fakta, ale aktivně minulost poznávají. Prostřednictvím vlastní práce s historickými prameny odpovídají na historické otázky a učí se přemýšlet podobně jako historikové a historičky. Cílem dějepisného vzdělávání je vysvětlit jim „pravidla hry“ při zacházení s historií mimo školu – v rodině, v širší komunitě, v médiích, v politice. Pomáháme jim vytvářet si poučenější názory a příběhy, než které by převzali z populární kultury či ze svého okolí. Budou pak lépe vybaveni pro to, aby četli, zpochybňovali (kladli si otázky) a hodnotili neznámé dokumenty a konfliktní názory vztahující se k vybraným událostem.
Historickou gramotnost chceme u žáků v projektu Dějepis+ rozvíjet ve dvou hlavních oblastech – v badatelských činnostech a v historickém myšlení. Vycházíme z teorie aplikace HistoryLab a badatelské učebnice nakladatelství Fraus, kterou jsme upravili pro potřeby projektu tak, aby pomáhala při konkrétních vzdělávacích situacích a potřebách.
- Badatelské činnosti představují základní způsoby práce se zdroji (historickými prameny), jejichž nácvik vede k osvojení badatelských dovedností. Podobně jako informatika učí programovat a biologie zkoumat vztahy v ekosystému, dějepis učí bádat a zkoumat zdroje s historickou tematikou.
- Historické myšlení si můžeme představit základní způsoby uvažování o minulosti. Pomáhají žákům utvářet a pochopit vztah jednotlivců i společnosti k minulosti, rozpoznávat příčiny a důsledky historických dějů, vnímat historii z dobové perspektivy aktérů, přemýšlet, proč nějaké děje trvají, přetrvávají a jakým způsobem dochází ke změně.
Ke stažení:
Historickou gramotnost si můžeme představit takto.
Badatelské činnosti
Hlavní badatelské činnosti v dějepise a otázky, které je provází:
Zkoumáme povahu zdroje
Zkoumáme kdo, kdy a pro koho zdroj vytvořil. Zvažujeme okolnosti vzniku zdroje a nástroje (médium i vyjadřovací prostředky), které jsou ve zdroji využity. Vyhodnocujeme, jakou roli to může hrát při posuzování informací ve zdroji.
Jaké otázky si pokládáme
- Kdo zdroj vytvořil?
- Kdy zdroj vznikl?
- Pro koho byl zdroj určen?
- Jaké postupy zvolil autor zdroje (jazyk, médium, žánr, doklady tvrzení)?
- S jakým záměrem autor zdroj vytvořil?
- Je zdroj spolehlivý? Proč je/není?
Popisujeme zdroj/e
Zaznamenáváme všechny důležité detaily a určujeme, které jsou klíčové pro porozumění významu zdroje.
Jaké otázky si pokládáme
- Jaké prvky zdroj obsahuje?
- Které z prvků jsou pro význam zdroje podstatné, které méně?
Zohledňujeme dobové souvislosti
Při vyvozování závěrů zohledňujeme, jak dobové okolnosti ovlivňují porozumění informacím obsaženým ve zdroji.
Jaké otázky si pokládáme
- V jaké době/situaci zdroj vznikl?
- Co to může znamenat pro jeho význam?
- Jak mohly okolnosti vzniku dokumentu ovlivnit jeho obsah?
Vysvětlujeme význam
Rozvíjíme symbolické myšlení a přemýšlíme nad tím, co popsané prvky znamenají. Rozhodujeme, které z prvků přispějí ke zodpovězení otázky více, které méně, a jak.
Jaké otázky si pokládáme
- Jaký význam mohou mít klíčové prvky zdroje/zdrojů?
- Nakolik jsou tyto významy užitečné pro zodpovězení badatelské otázky?
Porovnáváme a třídíme zdroje
Využíváme informace z různých zdrojů, hledáme shody a rozdíly, vybíráme informace, které poslouží k zodpovězení otázky.
Jaké otázky si pokládáme
- Jak se liší výpověď jednotlivých zdrojů?
- Které zdroje jsou spolehlivější, které méně?
- Které ze zdrojů jsou relevantnější pro zodpovězení badatelské otázky, které méně?
Sestavujeme podloženou odpověď
Vyvozujeme závěry na základě dostupných informací. Interpretujeme význam nejen prvků, ale událostí a jevů. Odpověď sestavujeme na dílčí či rámcovou badatelskou otázku a odkazujeme přitom na zdroje a svá předchozí zjištění o nich.
Jaké otázky si pokládáme
- Jaká je na základě mého dosavadního bádání odpověď na badatelskou otázku?
- Které poznatky využiji pro svou argumentaci, na jaké zdroje odkážu?
Další činnosti, které rozšiřují možnosti práce se žáky v dějepise:
Vyhledáváme zdroje
Vyhledáváme různé historické zdroje, pomocí kterých můžeme odpovědět na položenou otázku.
Jaké otázky si pokládáme
- Jaké další zdroje mimo nabízených mi pomohou zodpovědět badatelskou otázku?
Tvoříme
Vytváříme myšlenkové mapy, schémata, příběhy, vlastní popisky nebo další kreativní výstupy.
Jaké otázky si pokládáme
- Na jakých úvahách stavím své závěry?
- Jakou formou svá zjištění předám ostatním?
Formulujeme a ověřujeme hypotézu
V prvních fázích bádání stanovujeme hypotézu, s dalšími zdroji a zjištěními ji následně prověřujeme a případně upravujeme. Míru nejistoty upravené hypotézy je vhodné ilustrovat výčtem otázek, které by bylo třeba ještě zodpovědět. Součástí může být i formulace vlastní badatelské otázky.
Jaké otázky si pokládáme
- Sestavil/a jsem hypotézu, kterou bude možné ověřit?
- Co bych k jejímu ověření potřeboval/a vědět?
- Jak se s novými informacemi má hypotéza změní?
- Co bych potřeboval/a vědět, abych si byl/a jistější a lépe ověřil/a platnost své hypotézy?
Poznámka k tabulce: Zatímco hlavní badatelské činnosti se do hodin běžně zapojují, další činnosti jsou časově i metodicky náročnější. Přesto se o jejich zapojení do hodin můžeme pokoušet.
Historické myšlení
Proč se události dějí a jaké mají dopady?
- Každá změna je způsobována mnoha příčinami a ústí v mnoho důsledků. Příčiny i důsledky jsou krátkodobé i dlouhodobé, vzájemně propletené do složité sítě vztahů.
- Příčiny, které způsobily konkrétní historickou událost, mají různou míru vlivu. Některé mohly být důležitější než jiné.
- Historičtí aktéři nedokážou nikdy zcela odhadnout vliv podmínek, protichůdného jednání ani neočekávaných reakcí. Každé jednání tak může mít řadu nezamýšlených důsledků.
- Žádná historická událost nebyla nevyhnutelná, stejně jako nejsou ani události budoucí. Stačilo by změnit jediný čin nebo podmínku jednání a událost by se byla bývala odehrála jinak.
- Lidské jednání ovlivňují konkrétní podmínky, ale i dobové představy o minulosti a budoucnosti.
- Porozumění příčinám a následkům nám umožňuje lépe plánovat budoucnost.
- Do vztahů příčin a následků je zapojeno také životní prostředí.
Jak lépe porozumět lidem, kteří žili v minulosti?
- Je nutné nejen zkoumat různé dobové úhly pohledy, ale také vysvětlit kritéria, na jejichž základě některé z nich zohledňujeme při našem výkladu minulosti.
- Mezi pohledy na svět, ať už se týkají víry, hodnot či motivací, které utvářely názory lidí v minulosti a které je utvářejí dnes, leží celý oceán rozdílů.
- Je třeba se vyvarovat anachronismu, tj. připisovat historickým aktérům soudobé představy. Obezřetné odkazy k univerzální lidské zkušenosti nám však zároveň pomáhají vytvořit si ke zkušenostem historických aktérů vlastní vztah.
- Dobové perspektivy historických aktérů dokážeme lépe pochopit, když zvážíme jejich historický kontext.
- Různí historičtí aktéři pohlíželi na události, jichž byli součástí, z rozdílných úhlů pohledu. Zkoumání těchto rozmanitých perspektiv je klíčem k porozumění historickým událostem.
Jak najít logiku ve složitých historických procesech?
- Uspořádání událostí může být dobrý začátkem pro pochopení jejich propojení.
- Změna je proces, který vykazuje různý průběh i charakter pohybu. Body obratu jsou momenty, kdy se změní směr či tempo procesu.
- Pokrok či úpadek jsou obecným hodnocením změn, které proběhly v určitém čase. Záleží na důsledcích těchto změn, neboť pokrok pro jedny může být úpadkem pro druhé.
K čemu jsou nám dějiny?
- K minulosti se vztahujeme vždy z našeho současného pohledu. V různých dobách a situacích jsou tak různé události a témata z minulosti považována za významné.
- Každé pojednání o minulosti obsahuje skryté nebo otevřené hodnocení.
- K minulosti se nevztahujeme jen jako jednotlivci, ale také jako společnosti. Slouží k tomu různé instituce, které k minulosti přistupují z různých důvodů a odlišnými způsoby.
- Nelze dojít k definitivnímu pohledu na minulost. Součástí vztahování se k minulosti je kontroverze.
- Minulost se neopakuje, ani nenabízí jednoduchá poučení. Zároveň na základě poznávání minulosti si můžeme lépe představit naši budoucnost.
Autoři: Kolektiv autorů Dějepis+
Teoretický model historické gramotnosti vychází z následujících teoretických modelů a inspirací:
Peter S. SEIXAS — Tom MORTON (2013). The Big Six. Historical Thinking Concepts.
Andreas KÖRBER (2015). Historical Consciousness, Historical Competencies — and beyond? Some Conceptual Development within German History Didactics.
Sam WINEBURG — Daisy MARTIN — Chauncey MONTE-SANO (2011). Reading like a Historian: Teaching Literacy in Middle and High School History Classrooms.
Jaroslav NAJBERT (ed.) (2017). Promýšlet dějepis v 21. století. Digitální aplikace pro práci s prameny HistoryLab.cz. Dostupné z https://metodika.historylab.cz.
Jaroslav PINKAS a kol. (2022). Soudobé dějiny: Badatelská učebnice dějepisu pro 9. ročník základních škol a víceletá gymnázia.