Poválečný chaos v Evropě
Lekce je založena na rozboru pramenů, které se přímo vztahují ke smlouvě podepsané 28. 6. 1919 ve Versailles s poraženým Německem.
Metodické a pracovní listy
Kvalitně a systematicky zpracované metodické a pracovní listy slouží jako výukový didaktický materiál, obsahující potřebné informace z hlediska vyučovacího procesu.
Lekce je založena na rozboru pramenů, které se přímo vztahují ke smlouvě podepsané 28. 6. 1919 ve Versailles s poraženým Německem.
Dvouhodinová lekce se zaměřuje na postoje veřejnosti v období vzniku Československé republiky v různých městech.
Lekce se zaměřuje na národnostní otázku meziválečného Československa.
Lekce se zabývá průběhem hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let století a jejími dopady na život nezaměstnaných v Československu.
Žáci se zabývají otázkou násilí ve válce a posuzují, jaké důvody mohly vést vojáky k účasti na genocidě židovského obyvatelstva.
Žáci s pomocí dobových fotografií, kronik, úředních záznamů a dobových encyklopedií rekonstruují okolnosti masového odstraňování německých nápisů v Československu roku 1945.
Lekce seznamuje žáky a žákyně s příběhem Anny Frankové a skrze analýzu jejího deníku a dalších pramenů odkrývá obecnější rysy nacistického pronásledování židovského obyvatelstva.
Lekce se zaměřuje na protižidovská opatření, která byla přijata v Československu v období tzv. protektorátu, a také na to, jaký dopad měla tato opatření na běžný život lidí.
Lekce pracuje se sadou vizuálních, textových a audio pramenů týkajících se různých aspektů spojených s tématem atomové bomby v období studené války (trvalá hrozba, politické téma, nástroj propagandy, součást populární kultury ad.).
Žáci rozpoznávají prostřednictvím dobových pramenů různé motivace aktérů, kteří se potkávali při pokusech o útěk přes železnou oponu.
Lekce pracuje s protikladnými dobovými výklady událostí roku 1956 v Polsku, resp. Maďarsku.
Lekce žáky vede k poznání plastičtějšího obrazu hodnocení války ve Vietnamu pomocí výpovědí jejích různých aktérů.
Lekce je koncipována jako suplement pro cvičení HistoryLabu: Jak informovali o havárii?
Lekce se zabývá každodenním životem dětí v 50. letech 20. století.
Lekce se zabývá odlišným pohledem na pražské jaro a identifikuje rozdíly mezi československou (reformní) perspektivou a perspektivou brežněvovského Sovětského svazu.
Lekce tematizuje postoje tzv. mlčící většiny vůči normalizačnímu režimu.
Lekce se zabývá oficiální festivitou v době tzv. normalizace.
Lekce tematizuje rozpad Československa v roce 1993.
Lekce je zaměřena na současné perspektivy vnímání havárie jaderné elektrárny v Černobylu.